Fandom: Sherlock bbc
Pár: Sherlock/John
Obsah: John vymyslí pre Sherlocka neobvyklý
trest...
+ špeciálny bonus na konci
Varovanie: krátke, po návrate, Johnsexuálny_Sherlock
John umiestnil na stôl číselný kalendár. Nechal si ho
objednať tak, aby zodpovedal jeho predstavám. Presne sto menších papierikov,
ktoré sa dali ľahko odtrhnúť a zahodiť.
„Sherlock, môžeš s tým hneď začať. Už to prišlo...“
poklopal ho po pleci, aby ho tým donútil, odlepiť sa z gauča. Tmavovlasý
mladík si chvíľu zo záujmom prezeral kalendárik. Pokojne si v ňom
listoval. Sledoval ako sa papieriky striedajú, rozdelené podľa akýchsi
farebných motívov.
„Dobre, tak začnime...“ musel s tým súhlasiť. Doktor na
tom trval ako na kompenzácii za toľké čakanie a utajovanie istých
dôležitých skutočností. Bola to jedna z tých menej bolestivých možností,
preto sa detektív nechal nalákať na takúto formu trestu. Sto bozkov bola
primeraná cena, aj napriek tej nervozite, ktorá sa ho okamžite zmocnila.
Chcel odtrhnúť prvý papierik, ale John mu to nedovolil.
„Najprv bozk,“ pripomenul mu prísne.
Sherlock sa odsunul natoľko, aby si mohol k nemu sadnúť.
Pobozkal ho na líce. Niečo také očakával. Tušil, že to budú len také priateľské
bozky. Nič iné ani len neočakával.
Detektív
nadšene odtrhol prvý papierik.
„Môžem ešte?“
„Áno, iste...“
Sherlock sa
k nemu opäť naklonil. Robil to takmer mučivo pomaly a John nevedel,
kam bude ďalší bozk smerovať.
„Zavri oči,“
prikázal mu.
Urobil to.
Kvôli tej hre, aby to malo dostatočnú atmosféru. Neočakával, že na svojich
perách tlak iných, omnoho jemnejších. Bola to jeho hra, vedel, že si o to koledoval,
preto sa ani len nesnažil protestovať. Objal ho, privinul si ho bližšie, úplne
ponorený v slastných pocitoch.
Bonus ukážka s knihy, z časti, keď sa Sherlock po svojej údajnej smrti vrátil späť k svojmu doktorovi...
„To nestojí za řeč,“ řekl jsem. „Dovolíte, abych se zeptal, jak mě znáte?“ (Arthur Conan Doyle, Návrat Sherlocka Holmsa.,ukážka z poviedky Prázdny dom.)„Inu, pane, snad si to nevyložíte ve zlém, ale já bydlím v sousedství. Můj krámek s knihami najdete na nároží Church Street a vždycky vás v něm rád uvítám. Nesbíráte náhodou také knihy, pane? Mám tady Britské ptactvo a Catula a Svatou válku – samé hledané tituly. Tamhle na druhé poličce máte zrovna tak místo pro pět knih. Takhle to tam nevypadá moc pěkně, co říkáte, pane?“(Arthur Conan Doyle, Návrat Sherlocka Holmsa.,ukážka z poviedky Prázdny dom.)Otočil jsem hlavu, abych se podíval na knihovnu. Když jsem se opět obrátil, stál před mým pracovním stolem usměvavý Sherlock Holmes. Zvedl jsem se, několik vteřin jsem na něho užasle zíral a pak jsem patrně poprvé a naposled v životě omdlel. Přinejmenším se mi před očima vznášela šedá mlha, a když se rozplynula, měl jsem límeček u krku rozepnutý a cítil jsem palčivou chuť brandy na rtech. Nade mnou se skláněl Holmes a v ruce držel čutoru.(Arthur Conan Doyle, Návrat Sherlocka Holmsa.,ukážka z poviedky Prázdny dom.)„Milý Watsone,“ pravil hlas, který jsem tak dobře znal, „tisíckrát se vám omlouvám. Netušil jsem, že to na vás udělá takový dojem.“(Arthur Conan Doyle, Návrat Sherlocka Holmsa.,ukážka z poviedky Prázdny dom.)Uchopil jsem ho za paži.(Arthur Conan Doyle, Návrat Sherlocka Holmsa.,ukážka z poviedky Prázdny dom.)„Holmesi!“ zvolal jsem. „Jste to skutečně vy? Je to vůbec možné, že jste naživu? Jak jen jste se dokázal vyškrábat z té strašlivé propasti?“(Arthur Conan Doyle, Návrat Sherlocka Holmsa.,ukážka z poviedky Prázdny dom.)„Počkejte chvilku!“ řekl. „Jste opravdu natolik v pořádku, že si o těch věcech můžeme promluvit? Zbytečně jsem vám tímhle teatrálním návratem připravil vážný nervový otřes.“(Arthur Conan Doyle, Návrat Sherlocka Holmsa.,ukážka z poviedky Prázdny dom.)„Jsem docela v pořádku, Holmesi, a nevěřím málem vlastním očím. Namouvěru, kdo by si pomyslel, že vy – že zrovna vy – budete stát v mé pracovně!“ Znovu jsem ho uchopil za rukáv a nahmatal jeho hubenou, svalnatou paži. „Nu – rozhodně jste z masa a krve,“ řekl jsem. „Milý kamaráde, nevím, co dělat radostí, že vás tu zase mám. Posaďte se a vypravujte, jak jste vyvázl z té strašlivé skalní úžlabiny.“(Arthur Conan Doyle, Návrat Sherlocka Holmsa.,ukážka z poviedky Prázdny dom.)Usedl naproti a zapálil si cigaretu svým starým nedbalým způsobem. Měl na sobě sice pořád oblýskaný šosatý kabát antikváře, ale ostatní propriety jeho přestrojení – bílé vlasy a licousy – ležely na stole vedle kupy knih. Holmes se teď zdál hubenější a vychrtlejší než dřív a jeho tvář s orlím nosem měla mrtvolně bledý nádech, který prozrazoval, že v poslední době nevede právě zdravý život.(Arthur Conan Doyle, Návrat Sherlocka Holmsa.,ukážka z poviedky Prázdny dom.)„Jsem rád, že si mohu protáhnout nohy, Watsone,“ řekl. „Pro vysokého člověka to není žádná švanda, když musí na pár dlouhých hodin ubrat ze své výšky čtvrt metru. A teď, drahý příteli, bych vás rád požádal o poshovění, protože dnes v noci máme před sebou obtížnou a nebezpečnou práci. Bude snad lépe, když vám všechno vylíčím, až se zhostíme tohoto úkolu.“(Arthur Conan Doyle, Návrat Sherlocka Holmsa.,ukážka z poviedky Prázdny dom.)„To nevydržím zvědavostí. Velice rád bych vaše zážitky slyšel hned teď.“(Arthur Conan Doyle, Návrat Sherlocka Holmsa.,ukážka z poviedky Prázdny dom.)„Doprovodíte mě dnes v noci?“(Arthur Conan Doyle, Návrat Sherlocka Holmsa.,ukážka z poviedky Prázdny dom.)„Kdykoli a kamkoli budete chtít.“(Arthur Conan Doyle, Návrat Sherlocka Holmsa.,ukážka z poviedky Prázdny dom.)„Je to opravdu zas takové jako kdysi. Máme ještě čas něco povečeřet, než půjdeme.(Arthur Conan Doyle, Návrat Sherlocka Holmsa.,ukážka z poviedky Prázdny dom.)
Arthur Conan Doyle, Návrat Sherlocka Holmsa.,ukážka z poviedky Prázdny dom.
