19. 8. 2015

Virtuální realita 4



Sylvík & Adelaide
Žánr: slash
Páry: Alan Rickman / Daniel Radcliffe
Poznámka: Dvě zvrhlice pokračují ve svém mapování soukromého života představitele Severuse Snapea...



Poznámka2: Znovu publikované na Meropesvete so súhlasom autora.  
autor nadväzujúceho fan pokračovania: Merope Merzmer, ktorá sa podujala  obnoviť túto poviedku.


 Pre  Archea Majuar, Alya Midnight a špeciálne poďakovanie opäť pre Adu (Adelaide).




Alan ani nevěděl, jak se ocitl na své chatě, se všemi svými zavazadly. Teď seděl uprostřed svých věcí a zoufale zíral do plamenů v krbu a přemýšlel o tom, jestli se mu to všechno jenom nezdálo.
S Rimou strávil přes čtyřicet let. Ačkoliv žili každý jinde, Rima v Londýně a on v Los Angeles, jejich vztah byl celkem bezproblémový, přestože už časem dost vyprchal. Pořád to ale byla důležitá kotva v jeho životě, jeho jistota. Byl na Rimu zvyklý, znal ji lépe, než kohokoliv jiného, lépe než sám sebe.
Sice si nepřísahali věčnou věrnost, dokonce nestáli ani o sňatek, ale tak nějak předpokládal, že budou dodržovat principy normálního vztahu, že si budou věřit a nebudou se podvádět. To, co viděl, mu z očí srazilo růžové brýle.
Pro Alana byl vždy tím nejdůležitějším jeho profesní život. Své práci podřizoval cokoliv, včetně osobního štěstí. Věděl, že Rima to vidí stejně, její politická i akademická kariéra jí zabírala většinu času. I v tom si rozuměli, nekladli na sebe nereální očekávání.
Alan si povzdechl a upil ze sklenky whisky, kterou svíral v ruce. Ani nedokázal plakat. Věděl, že mu to stále ještě všechno nedošlo, že se s touto novou situací bude muset poprat později.
Naštěstí měl před sebou dlouhou dovolenou, kterou měl strávit sám ve své útulné chatě u jezera. Bude mít dost času na přemýšlení.
Otevřel notebook a ačkoliv sám nevěděl, proč to dělá, napsal e-mail svému kolegovi Danielovi Radcliffeovi. Sdělil mu, že na chatu dorazil v pořádku, a že pokud ho Daniel bude chtít navštívit, bude vítán.
Zaklapl notebook, oblékl si bundu a vyšel před chatu. Procházel se kolem jezera a přemýšlel nad svým životem. Měl jeho život smysl? Nebo byl zbytečný? Měl smysl, rozhodl se Alan, tolika lidem jeho filmy přinesly radost… ale on své štěstí promarnil, vlastně ho vůbec neměl. Pomíjivá sláva a přízeň jeho fanoušků a fanynek - k čemu to všechno? Přijdou noví a mladší herci, snadno ho nahradí. A on přišel o štěstí rodinného života, přišel o radost z dětí…
Miloval Rimu vůbec někdy? napadlo ho. Byli spolu od mládí, seznámili se na škole… po všech těch letech se ten vztah proměnil ve zvyk, ale i na počátku to bylo pouze duševní souznění, stejné zájmy i pohled na svět, ta vášeň a oddanost tam prostě vždy chyběla… nikdy pro sebe nebyli navzájem tím nejdůležitějším, pro co je možné vzdát se všeho…
Nazítří ráno, když se Alan probudil s velkými bolestmi hlavy, bylo jeho prvním impulsem skočení po laptopu. V jeho schránce, do které se okamžitě přihlásil, jen co si otevřel laptop, se v kolonce 'Doručené' objevila nová zpráva.
Alanovo srdce se prudce rozbušilo, byl nedočkavý jako bývají malé děti o Vánocích. Téměř horečně klikal na onu kolonku, až se mu konečně na monitoru objevila ona tolik očekávaná zpráva.
Alanovo srdce se však zastavilo - zpráva od Rimy?
Teprve nyní si uvědomoval bolestivé hučení v hlavě, které s největší pravděpodobností způsobilo to infantilní nadšení a téměř infarktické bušení srdce. V duši mu začal doutnat nový, možná ještě silnější pocit...
Co si ta kráva o sobě myslí!!!
Alan byl znechucen.
Že budu tancovat jako ona píská???
Alan byl pobouřen.
Jak je jen možné, že na mě zapomněl...
Alan byl zklamaný.
Daniel se ani nesnížil k tomu, aby odepsal, a navíc ještě zpráva od Rimy? Aniž by zprávu otevřel, vymazal ji a zoufale pohlédl ke kolonce 'Spamy a viry', kde zaznamenal další nově příchozí zprávy. No nic, možná ho to přivede na jiné myšlenky. Sice neměl rád spamy, ale kdo ano, že? Neměl však co dělat a snídat jít také nechtěl, musel by totiž okamžitě po pozření navštívit toaletu a všechno jídlo zase vrátit, a to se mu vážně nechtělo!
Jak předpokládal, kdyby tenhle spam poslali nezletilému chlapci, byli by jeho autoři obviněni ze sexuálního harašení. Bože, neměl se registrovat do toho blogu za hnutí práva žen, Rima ho do toho dotlačila, prý kvůli její politické kariéře... Hmm... A ona mu zahnula s nejlepším přítelem!
Alan vztekle spam vymazal, rozbalil další a... strnul!
Nabízíme Vám vstup do nekonečného světa fantazie, kde zvrhlost a zhýralost jdou ruku v ruce. Navštivte náš blog 'The Pervert's a pojďte se s námi pokochat bizarními scénami, kde hlávním aktérem je náš Severus Snape…
Náš kdo?
Alan si promnul oči a přečetl si první odstavec ještě jednou. Spam dále pokračoval, ale k tomu se již dosloužilý herec na dovolené, odkopnutý svou ženou a nahrazen mladším kandidátem na budoucího kulturistu, nedostal, nýbrž rovnou klikl na odkaz webové stránky.
Alan vykulil oči, stejně jako před časem Daniel, když se před ním objevil obrázek Severuse a Harryho v milostném objetí.
Namátkou rozkřikl galerii a vzápětí se mu srdce prudce rozbušilo. Tolik fotek, a na všech on jako Snape, nahý, ve vulgárních pózách… a s různými muži. S muži? No tohle…
Znechuceně zavřel galerii a rozklikl kolonku "slash". Před ním se objevily povídky s erotickou tématikou, v hlavní roli - Snape. Snape s různými muži. S muži? Co se to s těmi lidmi děje? Alan se začetl hned do první povídky…
"Severus Snape už se nedokázal příliš ovládat, a přestože věděl, že chlapce nepřipravil pořádně, rychle do něj vnikl. Byla to extáze! Harry pod ním sténal a snažil se přitáhnout jeho tělo co nejblíže k svému. Jejich rty se spojily ve spalujícím polibku, jejich jazyky se propletly, ochutnávaly sladké hlubiny úst toho druhého… Jedna Snapeova ruka přejížděla po Harryho těle, zatímco druhá masírovala jeho penis. Harry hladil svého profesora po zadku, ukazováčkem vnikl do jeho dírky…"
Alan vyděšeně zíral na monitor. Nikdy v životě by ho nenapadlo, že by se tímhle někdo mohl bavit. Šokovaně najel na další kolonku s názvem "diskuse" a napsal tam velice rozhořčený vzkaz, ve kterém se vyznal ze svého znechucení, poukázal na možnost zkažení nevinných dětí a jejich iluzí o jejich idolu, a vůbec, nejhorší je morální zkáza lidstva… sotva vzkaz odeslal, hned se cítil lépe. Uff…
Rozčileně zavřel ony nechutné stránky a všiml si, že mezitím, co si je prohlížel, mu přibyl nový e-mail. Od Daniela! Alanovi se rozbušilo srdce a připadalo mu, že vzkaz nikdy nemůže otevřít dost rychle.
"Drahý Alane,
děkuji za Tvou zprávu. Moc mě mrzelo, že jsem se s Tebou už nestihl rozloučit. Ani se Ti ale moc nedivím, že už jsi mě nechtěl vidět, po tom mém trapném výstupu… chci se Ti za to moc omluvit.
Natáčení pokračuje dobře, ale přesto mi tu něco chybí… Ty mi chybíš, Ty a Severus. Je tu bez něj smutno… Joan ho neměla nechat zemřít.
Rád přijímám Tvé pozvání na Tvou chatu. Doufám ale, že to nebude vadit Tvé přítelkyni… nerad bych Vám překážel. Zmínil ses, že už jste dlouho neměli příležitost strávit spolu dovolenou. Přijel bych nicméně až poté, co skončí natáčení, ano?
Se vzpomínkou na Tebe
Dan
Alan přivřel oči. V jeho srdci se rozlil zvláštní klid. Byl rád, že se Daniel ozval… a přiznal si, že ho opravdu chce moc vidět.
Daniel seděl ve svém karavanu a, stejně jako každý den, pročítal povídky na stránkách "The Perverts". Už si při tom nepřipadal divně, pomáhalo mu to zmírňovat stesk po Alanovi.
Nahlédl do kolonky "diskuse". Panebože, nějaký puritán, ušklíbl se nad nejnovějším vzkazem, který tam přibyl. Určitě nějaký dědek, který nesnáší homosexuály… rozčiloval se tam nad hanobením postav Joan, nad morálním úpadkem společnosti…
Daniel se ostře nadechl a stejně ostře odepsal tomu dotěrovi:
"'Drahý' neznámý,
vůbec nechápu Váš rozhořčený komentář. Pokud Vám stránky s podobným obsahem vadí, proč na ně lezete? Uvědomte si, Vy netolerantní prevíte, že jsou lidé, kteří to vidí jinak, než Vy… a podobné věci se jim líbí. Doufám, že se nadále těmto stránkám vyhnete."
Kupodivu se mu ulevilo. Zavřel počítač s tím, že tenhle prudič už se určitě neodváží napsat znovu…
Pokračování příště...